Bečov nad Teplou: hrad, zámek a příběh relikviáře
Bečov nad Teplou leží ve Slavkovském lese. Nad řekou se zde setkávají středověký hrad, renesanční palác a barokní zámek. K jejich historii patří relikviář svatého Maura.
Tři podoby šlechtického sídla
Areál nad pravým břehem Teplé nevznikl najednou. Hrad je spolehlivě doložen roku 1349, kdy jej drželi páni z Oseka, zvaní také Rýzmburkové. Po roce 1352 následovala stavba kaplové věže; nástěnné malby v kapli pocházejí přibližně z roku 1360.
Roku 1495 získali Bečov Pluhové z Rabštejna. Příjmy z těžby cínu jim umožnily rozvíjet sídlo a vybudovat renesanční obytné budovy. Od roku 1624 patřilo panství Questenberkům a v 18. století přibyl barokní zámek. Beaufortové-Spontinové se stali majiteli roku 1813.
Zdroje: Národní památkový ústav: areál Bečova ↗ · Národní památkový ústav: historie Bečova ↗
Relikviář z belgického Florennes
Relikviář svatého Maura byl původně vytvořen pro opatství ve Florennes na území dnešní Belgie. Alfred de Beaufort jej koupil roku 1838. Do Bečova se dostal později, po bruselské výstavě v roce 1888.
Před odchodem z Československa v roce 1945 jej majitelé ukryli pod podlahou hradní kaple. Znovu nalezen byl 5. listopadu 1985 při policejním pátrání vedeném Františkem Maryškou. K hledání přispěla jednání s americkým obchodníkem Dannym Douglasem, který se zajímal o vývoz blíže neurčené cennosti.
Dlouhá cesta k obnovenému předmětu
Nález neznamenal okamžité vystavení. Dlouhý pobyt ve vlhkém úkrytu poškodil konstrukci i výzdobu a vyžádal si restaurátorské práce. Ty probíhaly v letech 1991 až 2002. Příběh relikviáře tak zahrnuje středověkou výrobu, přesuny mezi sbírkami, válečné ukrytí i novodobou záchranu.
Návštěva bečovského areálu
Hradní a zámecké části areálu mají různé prohlídkové okruhy. Jejich aktuální nabídku, dostupnost a otevírací dobu zveřejňuje správce památky, Národní památkový ústav.
Zdroje: Národní památkový ústav: areál Bečova ↗ · Národní památkový ústav: historie Bečova ↗