Bystřice nad Pernštejnem: městská práva od Rudolfa II. a památky náměstí
Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině připomíná listina z roku 1238. Na náměstí stojí bývalá radnice, mariánský sloup a kašna.
Město na říčce Bystřici
Bystřicí nad Pernštejnem protéká říčka Bystřice. Město leží v Kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou, přibližně 24 kilometrů východně od okresního města. Jeho správní území zabírá 53,08 km² a v roce 2025 zde žilo 7 871 obyvatel.
Od středověkého kostela k městskému muzeu
K nejstarším dokladům o Bystřici patří listina z roku 1238, která se dochovala v opisu z konce 13. století. Zdejší kostel uvádí jako majetek doubravnického kláštera. Do středověku sahají také počátky kostela svatého Vavřince. Původně raně gotická stavba ze 13. století později prošla barokní přestavbou. Městská práva získala Bystřice 11. dubna 1580 od Rudolfa II., který je udělil na přímluvu Vratislava z Pernštejna.
Na náměstí se dochovaly památky z několika dalších období městských dějin. Mariánský sloup pochází z roku 1727 a kašna se sochami Cyrila a Metoděje přibyla v roce 1892. Stojí tu také někdejší radnice, jejíž dnešní podoba je výsledkem přestavby z roku 1808. Budova nyní slouží městskému muzeu. S minulostí Bystřice se tak návštěvník může seznámit přímo v jedné z jejích historických staveb.
Stavebnictví, obchod a převaha živnostníků
Ve městě sídlí 1 522 aktivních subjektů. Největší zastoupení má stavebnictví s 254 subjekty. Následují obchod a opravy motorových vozidel s 205 a zpracovatelský průmysl se 195. Profesním, vědeckým a technickým činnostem se věnuje 119 subjektů, do ubytování, stravování a pohostinství jich spadá 79. Mezi právními formami převažují fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, kterých je 1 060. Ve městě sídlí také 158 společností s ručením omezeným a 72 spolků. Do kategorií s alespoň 10 zaměstnanci patří 53 subjektů.